O t e v ř e l
klíčem návratů
svůj starý dům
plný bolesti
omylů a křivd
V tu chvíli
zapomněl
na vlastní slib...
V ten okamžik
navždy
ztratil naději
že zase bude líp...
Naděje neumírá...jen možná čísi dávná vina...bolavé rány otevírá...naděje...ta však neumírá...spolu s námi vstává...do nových jiter...nových probuzení...neděje věčná...v odpuštění...úsměv.z.
19.09.2015 18:00:42 | zdenka
Tohle jsem asi zrovna teď nepotřeboval číst..
Šlo to hodně hluboko do "živýho"..
Nicméně...
Úžasný..
15.09.2015 21:24:41 | Joe Vai
Silně navnímaný sdílení...tak jsem to pochopila. Přesto jsem ráda za Tvé zastavení:-)
15.09.2015 21:45:31 | Nikita44
Ublížil jsem ženě kterou miluju jenom proto, že jsem měl nutkavou potřebu trestat sám sebe..
A v ten okamžik jsem ztratil naději..
Že zas bude líp..
15.09.2015 21:53:44 | Joe Vai
teď už chápu, jak moc jsem ťala do živýho
15.09.2015 22:02:29 | Nikita44
Mohl bych se vymluvit a omluvit kombinací únavy životem, alkoholu, a zoufalství z bezmoci řešit vzniklou situaci..
Ale nechci se ani vymlouvat, ani omlouvat..
Zachoval sem se jak hovado..
Tak abych ty dveře zabouchl definitivně..
A veškerou vinu vzal na sebe..
Nějak to už unesu..
Ale..
Kurevsky to bolí..
15.09.2015 22:20:49 | Joe Vai
... nejsem si jista, dnes možná příliš nerozumím... moc mě to mrzí, Nikitko, ale chci být upřímná a otevřená... starému domu s křivdami a bolestí je lépe se vyhnout, nikdy se nevracet, snad jen kvůli odpuštění... nebo je tomu jinak? možná se mýlím...
Krásný večer, milá Nikitko! :-)
15.09.2015 20:36:45 | Helen Zaurak
Helenko máš pravdu pravdoucí, k minulosti se nevrací...ale někdy se otevře zapomenutá komnata, možná celý starý dům...a pak se lidé zbytečně trápí...beru Tvůj názor a i tak děkuji:-))
15.09.2015 20:56:47 | Nikita44
Teď již Ti rozumím, Nikitko, moc děkuji za vysvětlení... nádherná báseň, ano, i já mám cosi uvnitř, co bych nejraději uzamkla a nikdy se nemusela vracet, bolavou komnatu, naštěstí snad již v chátrajícím domě...
Moc se omlouvám, že jsem si musela nechat poradit, někdy nerozumím, myslím obecně, a je to škoda, teď jsem velmi ráda :-))
Děkuji, Nikitko, ST, hned Ti to jdu odťuknout! Hezký večer :-)
15.09.2015 21:06:54 | Helen Zaurak
Někdy, milá Helenko, je všechno trochu jinak než chceme...někdy postačí jen malé klopýtnutí a jsme opět na začátku...ovlivněni spoustou hluboce uložených zážitků z podvědomí, které je naší součástí...(to jsem chtěla ještě dodat):-D
Děkuji Ti za milý rozhovor:-))
15.09.2015 21:34:25 | Nikita44
tuhle báseň jsi mi napsala přímo z duše,já ji totiž podobnou napsala pravdobně ve stejné chvíli jako ty,jenže ta moje je opoti tvojí béčko.Tak já jen že jsem neopisovala a samozřejmě ST:-))
15.09.2015 20:28:52 | střelkyně1
....žádný béčko, milá střelkyně:-))Píšeš v krásných obrazech. Moc ráda zavítám k Tvým ostatním básním a s chutí si Tě přečtu:-)
Děkuji za milý komentář.
15.09.2015 21:03:49 | Nikita44
tahle Tvá, Janičko, je zase ze žil podprahových pocitů a intuic..JE VÝSOSTNÁ
- i neukvapenou, nerozprchlou formou..až mne zamrazilo-tedy údivem, že někdo
dokáže čerpat z tak hlubokých studní průzračného zření..díky za zážitek..ST
*šup s ní do Nikitích-ani jsem se nezeptal zda můžu..:-DDDD-*
15.09.2015 20:04:11 | Frr
..do Nikitích? to je nad slunce jasný, že můžeš:-)a moc Ti Jirko děkuji
15.09.2015 20:08:22 | Nikita44