LIDÉ A DOMY
LIDÉ A DOMY
LIDÉ A DOMY
Jsou lidé
tvrdší než nedobytné hrady
ze zásady nikomu nevěří
přes jejich zdi
střílnami prýští do vesmíru
jen holé pády
na posly míru výhružně cení
ostny zubatých cimbuří
A jiní
skrz naskrz rozložení korozí
nenechají se vyvést z klidu
zvetšelá omítka jim opadává z fasády
vlhkými stěnami
vzlíná vlna ztracených iluzí
hledáš stín po někdejší noblese
však v opuštěných oknech leskne se
jen rezignace invalidů
Jsou lidé, tváře, celé davy
odsouzenců, jež kati zanechali bez popravy
v skrčených domcích
podél železničních tratí
desetitisíce obětí
svých vlastních myšlenek
obav z neúspěchu
z trapnosti
z výsměchu druhých
v křivých zrcadlech domněnek
A jsou i lidé
skrz naskrz ryzí
jak Nejsvětější srdce Páně
ve Plečnikově kostele
lidé jak švitořící ptáci
ti, kteří lásku plnými hrstmi vrací
lidé, z nichž na duši je vesele
lidé - pozemští andělé
...kam jen se děti po čase ztrácí?
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tak teď jsi mne doslala do kolen...ty jo, vždyť mám ploutev...Aido, sestřičko smekám, ST.☆★☆
15.10.2015 23:35:32 | Malá mořská víla
Verše "skrz naskrz ryzí", s neokázalou vnitřní hloubkou a k tomu opravdu zdařile podané - radost číst, přidávám do oblíbených :-)
22.09.2015 10:04:57 | Amonasr
Amone, DÍKY! Je to hrozně hezké cítit,že básnička oslovuje - a navíc básníky, které sama tolik obdivuji! Jsem za tvůj vlídný komentář moc vděčná!!!
23.09.2015 00:10:28 | Aida
mi tvoje poezie hrozně moc dává a báseň co báseň mám v paměti...
21.09.2015 20:12:27 | střelkyně1
Střeluško zlatá, ty jsi tak milá a vlídná! Moc si toho vážím! Člověk přece jen dává srdce všanc, pln pochybností. Je hezké, že to osloví tak úžasné lidi, jako jsi Ty! Díky z celého srdce!!! :)
22.09.2015 00:00:47 | Aida