Jako dva cizinci

Jsme si tak cizí jako slepec a slunce
jsme si tak cizí jak mrkev v půlce
na malém prostoru do sebe vrážíme
nepotkat druhého se už spíš snažíme

Posloucháš rádio i když víš, že mám depresi
pomoct se nesnažíš, radši kreslíš svý výkresy
když tě chci nakreslit taky tak odmítneš
na mojí depresi snad ani nepípneš.

prostě se vzájemně totálně nechápem
i když mě čekáš, v posteli nad ránem
jenže co z toho, když bys furt jenom spala
a na mý potřeby totálně srala.

Nemůžem spolu ani ven, kvůli tvým fóbiím
Oba jsme sobci a přitom sme naivní
Oba už víme, že ti nic nebrání
z mýho života zmizet

jako těm ostatním.