Být tvou
mi
někdy nestačí
strohá slova
jak cihly v polámaném
zchátralém
kostele
postele jsou
rozestlané
slané to
bolesti
v nich
a na polštářích
ta vůně BYLA MÁ
výhled z balkónů
na ostrov BEZ STAROSTÍ
a ty tam nejsi
KDE JSI
po vlasech mráz
a po krku
stopy krvavé
a zmodralé
v hlavě
plné všeho
a zároveň ničeho
......................
sraz v 9:00 p.m.
na tom balkóně
ps: začneme znovu, tentokrát spolu...