V POLIBKU

Už to nebolí – děkuji, konečně jsem se poučila
a jsem ti vděčná i za to málo, co jsem se od tebe naučila.

A stejně jako slova, z jedné písně mi v uších zněla,
dnes už vím, že tě nemiluji tak, jako jsem tě milovala včera.

Už necítím smutek - děkuji, byl to jen zlý sen,
noc skončí a zase přijde svítání a s ním nový den.

Co k tomu ještě závěrem říct,
i v polibku může být mnohem víc, anebo vůbec nic.