Zbloudilé já a jeho vřed

Alarm pokojem rozeznívá se,
JÁ – otevřivši oči,
Vstávám!......upravuji se.

Jako na kolotoči, točí se svět,
Točí a točí,
Hlava jak střep,
JÁ a můj vřed,
Slyšíme, jak Bůh na nás močí
A močí.
A nepřestává a močí dál.

A co já dělat mám?
Ležet dál jak pán,
Popíjet víno jak Dán,
Smutek zapíjet žalem
Rány ošetřovat bolem,
Válet se pod jídelním stolem…
… A ŘVÁT!

Jak je ten svět krutý!
Jak je nudný!
Jak jediný nápoj opojný,
Probouzí mne z reality…

Zrcadlo mne pozoruje,
Zima venku přituhuje
A JÁ a můj vřed
Skočíme pod deku hned,
Aby nás hladový chlad
Nepozřel snad!

A tak JÁ a můj vřed,
Míříme vpřed,
Vstříc novým hodnotám.