Mladostařecké blues

Zpocená kůže, zmožená
Po celodenní práci.

Začíná mi chybět žena
Jenž by chápala legraci.

Nemohu se ani hnout
Ruce neposlouchají.

Vlasy začínají řidnout
Fousy se rozrůstají.

Zatahují se mraky
Slunce málo svítí.

Očekávám zázraky.
Je mi na blití.

Když je čas spát
ulehnu do postele.
Vždy se začnu ptát
udiveně a směle.

Kdy už přijde zlom?
Nač byl já stvořen?
Mám navštívíti dóm?
Byl můj osud zmařen?

Odpovědi nepřijdou,
jen fúra otázek.

Jak den za dnem jdou,
malují (si) obrázek.