Se sklenicí vína

Sedím sám se sklenicí vína
tys kdysi tady byla ale teď už jsi jiná.
Dneska jsem tu sám tak jako každý den
už dávno rozplynul se náš společný sen.

Život protéká rychle mezi prsty
teď je tu jaksi prázdno kdysi tu byl provoz hustý.
Ale dneska tady jenom svíčka plane
a já se netěším co se zítra stane.

Roky jako dny velmi rychle běží
jak cítil jsem se dřív už necítím se svěží.
A na tvé straně postele je až moc místa
pro tu která ulehne je odměna jistá.

A tak tu sedím s otevřenou lahví
svět však bohužel stále o mě neví.
A tak tu sedím každý večer sám
kde se stala chyba pořád přemítám.

Myslím pořád na to kdy naposled jsi tu byla
jaké to bylo když jsi se mnou žila
a jediná lahev whisky mi tu ksakru zbyla.

A tak půjdu spát kéž navždy napořád
každý den do práce a každý den z ní
kdy z nudy a stresu přijde poslední.

Poslední doušek
poslední chvíle
sny jsou v prachu
prádlo není bílé
a co v mladí jsme chtěli
už jsme zapomněli.