Poslední den

Jak patu k patě
zavřel jsem za sebou dveře
kus tam nechal sebe
proklatě
snad na mne nikdo nezanevře
cosi na zádech mne zebe

Z pod nehtů až hluboko pod kůži
cítím vše
úplně
zcela docela
tak, jak lichvář, co se zadluži
píšu verše
rozporuplně
černou tuží do běla

Mísí se to ve mě
….
smutek a radost
klid ,strach
naděje i zklamání
….
Vpisuje se do mě
než málo, spíše dost
výhra nebo krach?
opatrnost i odhodlání



Už je jen jeden směrem
Kudy smím kráčet
Musím…
Kupředu
Rovně
Hrdě
Sám
……
Jenom já

?