Anotace: Tato báseň vznikla v létě na otázku mé přítelkyně, co bude. Dávám ji sem však takhle koncem roku, kdy nás společnost tlačí k pozastavení se a zamyšlení nad sebou.
Sny a sliby,
snad a kdyby,
možná, určitě a asi
Nové, nepoznané časy
Strachy a naděje
Než se kdo naděje
je to teď a pak hned kdysi
Mění se jen v tvářích rysy?
Co s "bude" již nebylo?
Co by "kdyby" změnilo?
Nevím: nejsem času pán
Počkám si a pak poznám
Budoucnost
Pěkné a vtipné pohrávání si... :-) ST
29.12.2015 18:06:52 | Amonasr
Děkuji moc. Jsem rád že se líbí.
Když napíšu něco takového, lehkého, je to radost dvojitá: když to tvorím a hraji si s tím a když je to hotovo a vím, že to někoho potešilo, že se to líbilo
29.12.2015 18:13:05 | ElaJah
Ano, ta hravost je z toho pěkně cítit, a když to má v sobě navíc i takovýhle kultivovaný inteligentní vtip, je radost to číst ;-)
29.12.2015 18:20:26 | Amonasr
Mám rád slova a mám rád čas.
Například jedna z mých oblíbených věcí je "zítřek"
Třeba v básni (původně ) je jedno vyjádření na které jsem docela hrdý. ZÍTŘEK je krásná věc ... nedosažitelná jako nesmrtelnost, perpetum mobile nebo nález ztracené ponožky do páru. Toto je ono:
"Zítřek je na dosah:
s odbitím půlnoci
proteče skrz prsty,
Ztracen bez pomoci."
29.12.2015 18:30:52 | ElaJah
Hmmm... To je opravdu moc pěkná a nadto skvěle vyjádřená myšlenka :-)
29.12.2015 18:36:33 | Amonasr
Čas je krásná věc. Tak ti za ten tvůj teď tady moc děkuji. A za všechen čas co dáváš tvorbě i LITERU.
Krásný zbytek roku a hlavně krásný celý další rok, dva, tři, dvacet.
29.12.2015 18:40:53 | ElaJah
No to je ale krásné přání, ohromil jsi mě - moc děkuju :-) Jak rád bych Ti oplatil stejně poeticky povedeným, ale na to se v tom stresu, který právě mám, bohužel nezmůžu :-/ Tak alespoň od srdce a lidsky upřímně Ti přeju, ať se k Tobě a k těm, na kterých Ti záleží, život nejen v tom příštím roce chová stejně vstřícně a poeticky, jak o něm dokážeš psát Ty sám! :-)
29.12.2015 19:13:40 | Amonasr