Procházím se sám
nejčistší temnotou
časem a prostorem
prodírám se
vratkou vesmírnou hmotou
s jedinou touhou
mám v srdci díru
chtěl bych ji zaplnit
chtěl bych to utnout
zavřít oči a vypadnout
někam daleko
vzhůru k nebesům
stát se součástí hvězdnýho prachu
zapadnout v nekonečným tichu
kde můžu být sám
kde nikdo kromě mě
kde nikdo není
na dně nejhlubší propasti
na konci mýho nevědomí
dál už se nedá jít
o tomhle místě nikdo neví...
stojím sám
stojím spokojený