Nevím..

Dýchám a nevím, zda je to správné,
co život nabízí a jaká je cena,
i když už nemyslím na jizvy dávné,
hledám své štěstí, jak v kupce sena.

Toužím a nevím, zda je to stálé,
vždyť touhy ze srdce prchajíc ničí,
pak už jen postavy, hrají si v sále
na to, že patří si, ne, nejsou ničí.

Pláču a nevím, zda je to vážné,
jestli se probouzím a nebo blouzním,
srdce už nehoří, city jsou vlažné,
odháním nejbližší, s kterými souzním.

Žiju a nevím, zda je to věčné,
kde je má jistota, že časem nemrhám,
vždyť už mi vypadly i zuby mléčné,
na louce květiny už dávno netrhám.

Píšu a nevím, zda je to skromné,
příběhy vepsané, vyryté pod víčky,
vím, nikdo nechápe, význam, co pro mne
znamenaj verše, hraní se slovíčky.