Pražské MHD

Jedu domu jedu domu
přijdu si jak sardinka
hubu na skle v ruce tašku
nevidím skrz okýnka

plechovka další přijíždí
a muka sardinky nekončí
smrad a sliny z každé strany útočí
nikdo se ani neotočí

jedu domu jedu domu
doufám že to přežiju
a v tý plechovce vykvedlaný
ve smradu tu neshniju...