Oblouznění

Sklony mám k šílenství
Neskrývám je světu
V rod usedly mi a pryč nejdou
Proč je mi dnes tak šedivě?

Slunce zpívá a ptáci svítí po obloze
Ehm…pachuť vzduchu mi dře ústa
Těžko říci, zda zdi hoří nebo tečou
„Modrá“ – to slovo zní tak podivně

Rok prosviští jako den
Hodina však vleče se jak stovky let
Možná se ty mříže konečně otevřou
Snad svět venku nevypadá tolik bledě

Není, není úniku, není cesty
Je jen tma
Tma procházející napříč městy
Barvy skrývají jen bolest

Další léky dejte mi, chci opět létat
Chci se vznést na ohnivých křídlech noci
Pak usnout chci jak ti, jež na bojišti padnou
Prchat, stát však nehybně