Veršotepec

Až Slunce třikráte nevzejde v den
Pak zhasne poesie doba
Však do toho času bude hřmít poetický sen
Žít bude žal Juliin a bolest Romeova
Neb v radosti vždy klíčí zloba
Musa básnická a zpověď básníkova

V kolébku svou verše rýti budu
I v urnu popelavou
A zvenčí na kování dřevěného sudu
A na sklenici vínem okropenou

V zimu i déšť či v ten největší léta žár
Vrhá se básník – má v krvi prokletí i dar