Na sestřičky pěju chválu,
jsou to víly ve špitálu,
jinak ale přátelé,
tvářím se dost kysele.
Ruce už mám rozpíchaný,
od kapaček, krve braní,
jakou mám mít náladu,
když mě drží o hladu.
Nechci ale stále fňukat,
na dveře zas slyším ťukat,
sestřička mě utěší,
pohlazením nehřeší.