Ve velkém kruhu
Co bylo, už se nevrátí.
Víme to oba, viď tati?
Přesto však utíkáme do vzpomínek.
Strom zmohutněl jeho dětský kmínek
už je pouhou minulostí.
Už protáhly se naše kosti.
Teď bojujeme s dospělostí.
A někdy je to dosti k zlosti!
Má malá dcerka však ví,
jak nás vrátit do dětství.
Zas je nám dobře
společně při hře.
Už zase čteme pohádky
a mlsáme s ní oplatky.
Stále se jen točíme ve velkém kruhu.
A patříme k sobě, jsme jednoho druhu.