Jizva

Pozoruji svou jizvu
Je mi pripomenutim me, tve
Nasi, vasi, jeho a jeji
Krehkosti
Te lidske schranky, do niz staci
Jen lehce drcnout a ona se trha
Praska a lame

Je mi nevolno
Z te krehkosti cloveka
Z jeho na vlasku drzici domnele
Domnenky
Ze vladne svetu
Pritom staci jen malo
A rozsype se
Ne jako domecek z karet
Ale jako prachsprosty prach