Snad gentleman ulice

Sedím na prahu ulice.

Nevadí mi to.
Slunce svítí.
Je tu dobře.

Prý vydělávám málo peněz. A kdo ne?

Jo, však já vím...
Pan gentleman obrací se ke mně zády. Snad zády. Prý nemám perly, ach, ty jsem mívala, perly. Jde dál.

Ony ve vlasech třpytí se. V šedivých vlasech. V těch krásných. Přilákaly třicet korun už z dálky. Z té velké dálky. Tam za ním.

/Prošel./

Mám gentlemany ráda. I na prahu ulice.