Schizofrenia II

Pár kroků dělí mě od té bezedné jámy
Tři pilule a nahořklý sirup
Vůně čerstvého chleba
Naplnila celý pokoj
Celou celu s polstrováním

Duha rozčísnula nebe
Utišila krásnou bouři!
Jaká to zrada!
Skrze mříže je slyšet šustění spadaného listí
A močící opilec
Pobíhá uvnitř s nožem v ruce
A cosi si mumlá pod kabát

Ano, co to jen…
Ne, to nikdy!
Natáhněte prádelní šňůry
Ať zaženou noční můry

Podejte mi tu zrezlou břitvu
Načešu s ní oblaka jako pudly na výstavu
Učešu si
Ruce
Hrdlo cosi mumlající
Volající po pomstě
Po dalších sedativech, regulativech a jiných věcech
A po těch malých čokoládách

Večer se chýlí a přelévá se v poledne
Z oblohy opět žhne ta otravná
Žlutá
Koule

Vítr postupně tráví a přežvykuje
Stébla trávy
Se všemi jejich právy
A dušemi

Zhasněte tu žhnoucí žárovku
Chci zase tmavý sklep
Pár doušků medoviny, vína hlt
A válečné malování

Luna ke mně nepromlouvá
Nemůže
Slunce jí brání v tom, aby povolala Rampelníka
Ta žhavá koule mokvavá
Si s nocí opět pohrává

Mým domovem ztichlá je klinika
Mým chlebem je na stropě skvrna
Před týdnem brala mě kolika
A smetla ji drtivá dna

Zavřete oči, už to přichází!