Prstoklad ticha

Anotace: ...

Prstoklad ticha na rtech Tvých

v podetmí sněhobílých ran

modlí se klasy pokosené,

jitrocel nevykvet ve skráních

ve stopách prostohlasých pian

usne-li jméno, tvář Tvá ne.

Neslyšně kroky líbají zem,

vločky jsou nedozdaným sněním,

ruce jen váhavým poutníkem,

jediným místem, kde nezemřem

srdce, jež chvěje se odevzdáním

pro všechny, které milujem

Autor Akrij8, 07.04.2016

Přečteno 417x

Tipy 20

Poslední tipující: Koza, A42, Malá mořská víla, zdenka, Jort, jitoush, Amonasr, Nikita44, Maggot7, Kett, ...

Komentáře (8)

Komentujících (6)

Komentáře

jsem dojatá .. tou láskou

07.11.2016 08:35:34 | Koza

Děkuji, jsem rád, že tu lásku tak vnímáš :o)

09.11.2016 00:37:16 | Akrij8

Můj šálek čaje tahle poezie není, ale zaujala, rozhodně nezapadá do zdejšího proudu. Myslím, že tady vyniká svou slovní zásobou.

19.04.2016 17:08:48 | tall&curly

Děkuji, o to více mě těší, že zaujala :o) děkuji za milý komentář.

16.05.2016 00:09:10 | Akrij8

usne-li jméno, tvář Tvá ne...i kdyby odešla nečekaně ... ST

19.04.2016 16:19:24 | Malá mořská víla

Přesně tak, má milá vílko, přesně tak...

16.05.2016 00:09:33 | Akrij8

modlí se klasy pokosené...čistá píseň se krajem line...krásná...souhlasím s Janičkou...úsměv.z

08.04.2016 23:23:54 | zdenka

ta je krásná Jirko, mohl by jsi jí zařadit ve středu do recitace? udělal by jsi mi radost..:-)))

07.04.2016 17:43:42 | Nikita44

Uživatel