OTISKY

Zalíbení ve vlastním životě,
kráčím mlhou tvořenou minulostí,
chci radovat se, ale nelze to,
obdařena však jsem krásnou přítomností.

Cejch na čele i v duši,
co se dříve stalo, už je v nás,
vzpomínky nejsou milosrdné,
nedovolí užívat si prostých krás.

Viděla jsem projet vůz,
plný smutku a žalu byl,
zmizel náhle na prašné cestě,
jen oblak touhy po něm zbyl.

Je nádherně a Slunce pálí,
odhodíme otázky i pochyby,
vidím naději tam v zlaté dáli,
zamknu štěstí na dva západy.

Na vlasech třpytí se pavučina,
bouře a Měsíc ustupují,
smích krásný na Tvé tváři,
láska a vášeň tělem prostupují.