v úředních hodinách
rozporuplně
za kliku jsem vzal
od tvého nevědomí
nic už nečekal
jen prohlížel si stropy bílé
jak překvapen
tys v plné síle
oboustraně do úsměvu
zahalena
prostá hněvu
svatá žena ..
dovolím si úctu tichou
do pokleku dát
v ozvěnách
a vzdát se práva na tvou duši
pozemskou
od teď až navždy
čerstvé květy
a nevynechám den..
Možná trocha toho očekávání...by neškodila...slyšela jsem, že svatost...je být tím, kým opravdu jsme...úsměv.z.
05.05.2016 11:10:41 | zdenka
Jenom aby svaté ženy nezůstaly samy...:-)
04.05.2016 21:18:56 | Milena