Samota

Samota

 

Samota

 

 

 

Upadla jsem do samoty

vypila mě

celou

 

drží si mě v náruči

a nedělá to

s něhou

 

Spadla jsem ji do klína

a už mě nechce

pustit

 

do prsou a do týla

zarývá své

prsty

 

Provází mě životem

svou přízní mě

hostí

 

začínám ji rozumět

už já ji nechci

pustit

 

Žijeme si spokojeně

sami dvě

rok po roku

 

teď já chovám 

na svém klíně

svoji drahou samotu

 

 

 

 

Autor Móny, 12.05.2016
Přečteno 493x
Tipy 15
Poslední tipující: Poetik, Frr, Mácha, bogen, Kubíno, Amonasr, Jort, Zrzi
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Jo někdy je prima, ale že bych ji občas nechtěl pustit...no nevím :-)

12.05.2016 16:21:50 | Mácha

líbí

To jo...lidí mám kolem spoustu a mám je ráda...myslela jsem lásku...samotu citovou...kterou jsem zvolila...:)

13.05.2016 05:33:13 | Móny

líbí

Aha tak to se omlouvám chybička se vloudila :-)
Já to pochopil po svým protože kolem sebe žádný lidi nemám :-)
No, ale tím tvoje dílo nabírá na ještě větší hodnotě, protože tak skvělý že si ho každý převede na svoje pocity...klaním se
.....skvělý....
...a ještě jednou omluva....
... :-)) ...

13.05.2016 19:08:53 | Mácha

líbí

:)...v pohodě,seš moc hodnej,děkuju...:)

14.05.2016 06:40:52 | Móny

líbí

...a nikdy nejste sami...

12.05.2016 11:20:07 | Jort

líbí

...ve skutečnosti člověk není vůbec nikdy sám i když si to myslí...:)

13.05.2016 05:36:56 | Móny

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel