konečně..
konečně si tichošlápek
vyzul botky do ticha..
bosou nohou našlapuje
po střepech
svých zaprášených nocí
až cinkají a třpytí se
záblesky procítání
jež se v něm dořezalo
kapiček živé krve...
A tak my tichošlápkové putujeme za pravdou v noci a po střepech své duše se necháváme rozřezávat až do krve, abychom zjistili, že kostky už byli vrženy......bez nás...
13.05.2016 23:54:41 | Mácha
jo jo, ale když kostky jsou už vrženy (alea iacta est)...nezbývá než překročit Rubicon..:-)**:-D*
14.05.2016 04:10:01 | Frr