Tohle je moc hezká básnička, pracuje s emocemi, nechává čtenáři trochu té volnosti a zároveň si říká o pohlazení. Hrabu, šátrám v kufříku a vida tady je , pohlazení po tváři a nesmělý úsměv.Hezký den přeju
09.06.2018 10:57:18 | klaun
Moc pěkné, když si někdo přečte něco z minulosti...sama tam moc se nevracím. Děkuji za zastavení. Ať cítíš slunce i za mraky...:)
09.06.2018 22:04:42 | JSJ
V knize účtů, co život psal
víc čti tu stránku s názvem "dal".
Nač evidovat svoje ztráty,
trápit se nad tím "co má dáti?"
Žijeme přec tady a teď,
kéž brzy přijde odpověď,
s níž oba srdce svoje ztratí
a přesto nelze říct, že tratí!
:-)))
15.10.2016 01:38:50 | Kozoroh 1
Tu stránku "dal"
já teď přeskočila
a ztratila se v naříkání
však věřím, že další dny
přinesou i pousmání...
17.10.2016 07:53:35 | JSJ
Jo, láska má bílou hůl a člověk ťuká bez přestání.
02.06.2016 07:32:11 | Jan Urban
stále mi tam naskakuje jiný konec ťuká bez přestání jako ..l,ale uctivé to není. Děkuji za Vaše zastavení...
02.06.2016 08:40:34 | JSJ
Milý pane Mácho, nyní ztráty větší než nálezy, čekám na příhodný vítr, abych nabrala vítr do plachet..
Děkuji za komentář
23.05.2016 07:49:19 | JSJ