Pěstírna emocí

 

Zahrádka emocí 

celý rok kvete 

touhy zas vyhání

do poupěte

 

někde už dokonce

zraje láska

celá se červení

sluníčko láká

 

k líbání!

 

Zahrádka emocí

pořád se mění

chvíli se zatáhne

zaprší snění

 

pak zase paprsky

probudí štěstí

semínka klíčí 

do radosti

 

výskání!

 

Však každá zahrádka 

není stejná 

některá smutná je

pustá temná

 

kde slunce nechodí

bez milosti

nikdy se nezrodí 

nové štěstí

 

Stíny jsou plevel

co prorůstá duší

vytrhat zahubit 

zničit se musí

 

Pro všechna

nová svítání

ducha to zvedne

 

zachrání!