Cesta
Cesta
Já cestou známou jsem kráčela
se srdcem znaveným
a kůží do běla.
Povinnost střídala povinnost
a zármutek byl můj častý host.
A pak najednou něco se stalo
co známé cesty zamíchalo.
Již nešla jsem
jak by každý předpokládal
a na mé cestě nebyl nával.
Vydala jsem se na hranu
a prosila o Boží ochranu.
Jak dopadlo to-nevím sama
stále je přede mnou ta ostrá hrana..
se srdcem znaveným
a kůží do běla.
Povinnost střídala povinnost
a zármutek byl můj častý host.
A pak najednou něco se stalo
co známé cesty zamíchalo.
Již nešla jsem
jak by každý předpokládal
a na mé cestě nebyl nával.
Vydala jsem se na hranu
a prosila o Boží ochranu.
Jak dopadlo to-nevím sama
stále je přede mnou ta ostrá hrana..
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Nemyslím, že modlitba něco vyřeší!
To člověk sám v sobě musí najít cestu a dostatek klidu kráčet po ní dál, ne pro potlesk davů, ale protože to sám opravdu chce...Stačí snažit se poctivě přistihovat život spíše ve chvílích, kdy se mu daří a z té druhé možnosti si vzít jen poučení! A žít pak tak, aby si vysloužil pomyslný potlesk svého pravého Já! :-)))
15.10.2016 02:04:41 | Kozoroh 1
Člověk je stvoření dvojí. Reálné a Kvantové. Pošli za tu hranu své druhé Já. Šup a jde to lážo plážo ...
29.05.2016 21:42:02 | VEDz RVAHEs
Jo tak tohle znám víc než dobře, rozumím tomu, prožil jsem to a znám ty pocity...
Skvěle napsaný...
:-)
29.05.2016 01:50:23 | Mácha