Holčičko..

Holčičko v dešti,

tiše pláčeš,

ve tváři slzy-štěstí?

a

vzpomínky, na minulou noc,

razí svoji cestu, vlastní.

„Ach.“

„Chci snad toho moc?“

Holčičko,

prší,

a tvůj vnitřní svět,

ortodoxní ráj.

Splývá na rtech krev,

z nějakého boje,

bolestný to šrám.

Holčičko v dešti,

snad uschneš brzy,

já vím,

i mě to moc mrzí.