Nyní oči upíráme k zemi
a jen doutná kdysi mocný plamen;
cítím hněv a teskno je mi,
až se srdce mění v kámen!
Dnes možná mlčky bez náznaku vzdoru
a obratle nám jařmo drtí,
přijímáme vaše dary otravy a moru,
však my jsme hněvem otců, smrtí!
Zlámete si všechny dýky
o ocel našich rovných zad
a nad Božími bojovníky
zas hrdý prapor bude vlát!