Cítím se unaven

Je ti pětadvacet a už se cítíš unaven
možná je to tím, že dočkal ses až příliš mnoha změn
stále stejný platný stereotyp
asi prostě nejsi ten typ
co by uměl žít

V práci i mezi přáteli jsi už za vola
málo jich napíše a ještě méně zavolá
nejspíš je to tím jak moc přes řádky mluvíš
hodně toho nakecáš přitom málo umíš
a ještě míně víš

Doma tě vítají jen sklenice od piva
pomalu se tvůj úsměv vytrácí – jsi protiva
baví se s tebou akorát tvá šatní skříň
holíš se na tváři míň a míň
dohání tě splín

O sobotách a nedělích nikam nechodíš
přesto jsi stále více unaven a hodně spíš
kdybys neměl barevnou skříňku ani neznáš svět
všichni běží jen ty se ploužíš vpřed
a proto jdeš sám

Tvým nejlepším přítelem se stala láhev whisky
ze hry nemáš už žádné zisky
utrácíš jen za chlast a za žrádlo
koupit si basu piv je lákadlo
a tak neváháš

Už jen z principu holky nebalíš
možná proto, že to s nimi neumíš
stejně nejsi vůbec žádné typ
s holkou ti bylo dobře, ale bez ní je ti líp
a možná spíš hůř

Je ti pětadvacet a už se cítíš unaven
vztah máš s cigáry a chlastem a žiješ bez žen
je ti pětadvacet a cítíš se starý
možná pro tebe brzo přijedou černý vrány
kdo ví…