Na rozloučenou

Rudé jsou louky již odkvetlých vlčích máků

a chladná zem vzplála pod křídly ocelových ptáků;

kde kvetly chrpy, kde zelené jen byly lány,

rezivějí pušky, a naděje tam roztrhány;

jdu pryč, kam mě volá rachot zbraní;

jdu pryč, kde již bratři zápolí se saní;

jdu pryč, tu znějí děla jako dříve meče;

jdu pryč, pak kamarád mě vleče;

jdu pryč a nikdy mě již nespatříš,

tak naposledy v dlani sevřu fotku tvou a kříž...