Když stěny mluví

Když přijdeš domů a zdá se ti, že stěny mluví
když z oken ozývá se smích
někdo si na verandě v klidu hoví
a ty máš tvář v dlaních

Když jediné dialogy vedeš sám se sebou
když slyšíš, jak se sousedi hádaj
když rozhovory pouze v hospodách se vedou
když milenci na lavičkách poslední dílek skládačky ukládaj

Pak to není takové, jaké chtěls to mít
pak to není živé
o životě v hovorech můžeš jen snít
jenže jsou to plány smělé

Když sám se sebou v zrcadle se hádáš
když uvaříš a nachystáš zbytečně víc talířů
když na žádnou schůzku nikdy nepospícháš
když ti ve schránce chybí pár dopisů

Když v práci trávíš hodin stále víc
když nemáš důvod se vracet
když z dovolené strávíš doma celý měsíc
když můžeš někonečně utrácet

Pak ti nejspíš někdo v životě chybí
jenže lo ty už jsi dávno vzdal
upínáš se, že kamarád ti schůzku slíbí
pak omluvnou zprávu napsal

Když o víkendech upínáš se k týdnu
když tvůj život nemá spád
když stále častěji obracíš se na víru
když už ani ty sám sebe nemáš rád

Pak vyjdi konečně ven
a začni znova žít
život není sen
tak přestaň konečně snít

Srdce otvírej všem, které potkáváš
nikdy se nehádej, miluj ty, co znáš
vždyť netušíš, kolik času máš...