Moderní veršotepec

Původně napsat chtěl několik slok
Několik řádků
Několik vět
Možná dva, tři verše

Poté otevřel první lahev
Druhou
Pátá na sebe nenechala dlouho čekat
A cigaret padlo hned několik tuctů

Neuměl udržet rytmus
Neuměl pochytit rým ani metaforu
Tak stal se průkopníkem nové metody

Či nikoliv?

Jako pes nahánějící vlastní ocas do pasti vlastních čelistí
Usínající na rohoži
Hnal se za úspěchem na poli poesie
A doufal
Zoufale doufal, že uplatní se zdařile

I podařilo se
Po padesáti letech jej vědci uznali za básníka
Průkopníka neumělecké metody
A modernistu

Leč ve skutečnosti
Pouze popíjel a zadehtoval si plíce cigaretami
Na pivní tácky psal verše křídou
Kterou otíral o pozadí nebohých číšnic
A neuměl se pořádně ani podepsat