říkala jsem si: Bože...
říkala jsem si: Bože...
Anotace: OMG
Omezenost byla tou skalou
na niž jsme postavili přesvědčení
A zkameněla jsem
v nekonečné spokojenosti.
Tak to je všechno?
život?
nebude toho víc?
aha.
"Když se někdo vrátí z války, tak mu pak furt chybí nějakej ten adrenalin!"
říkala jsem si...Bože!
málo se trápím
nevidím za roh
a zbořils můj dům
zaslepil moje zraky
a poslal katastrofu převlečenou za štěstí
a vzkaz že nikdy nevíš dne ni hodiny
zisk a ztrátu v jednom
říkala jsem si: Bože!
a tys mě uslyšel
.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
... a tys mě vyslyšel:)*
30.07.2016 08:02:35 | Ragnell
dalo by se, ale je to záměr, plus "uslyš nás" se normálně používalo třeba v barokní češtině, takže to nechám s dovolením tak, jak to je, pokud správně chápu, že jde o opravu.
díky!
27.09.2016 15:44:41 | Zylberstein
:) ne ,neboj, nechci opravovat, to já si jen tak pro sebe překládám obrázky z tvé básně:) Hodně zajímavá ...
27.09.2016 22:09:59 | Ragnell
Tak to se omlouvám! Děkuji tedy ještě jednou za přečtení :)
Myslela jsem to tak, že člověk často přesně neví, co si přeje, nebo si neuvědomuje celý kontext svých přání a pak, když se splní, je překvapený - proto to "uslyšel", jako něco, co vyjadřuje tak trochu, že to překročilo rámec mojí představivosti :)
29.09.2016 10:33:45 | Zylberstein
:) já to také tak pochopila:) Když se nám splní přání, většinou křičíme - ... ale ne takhle! Mělo být přeci jinak!... ale již slyšeno a vyslyšeno:) Bože dej mi si nepřát, alespoň jednou! - ať mohu dát pak vinu tobě:D Tvoje slůvka jsou inspirativní, pro mě, ... děkuji:* za Poezii
29.09.2016 20:22:29 | Ragnell