Bez myšlenky

Jsou teplé noci a studená rána
bojím se vkročit, dál do neznáma
za krátko člověk pomalu zblbne
blbě se cítí a nakonec ztuhne.

Rozkol je zločin marnosti mysli
člověk furt přemýšlí a nic nevymyslí
marně se snažit vystoupit z davu
vypnout svou hruď a narovnat bradu.

Úkroky vpravo a úkroky vlevo
stejně jen stojíš jak tvrdé dřevo
chmury tě neminou najdou svůj cíl
iluze rozplynou a kde jsi byl.

Na skladu není už žádná myšlenka
v duši zbyl smutek jak vyschlá řasenka
a na konci dne, kdy všechno se ztemní
ustlal sis na dně bez možnosti snění.