Zahrada zapadaná listím času

Smutkem dotknuta
zahrada času

čarovné letničky
znovu svou krásu
vánkem co kolébá
provoněly

pro včely, motýly
nektar svůj skryly

pro nejsladší chvíle
s mámou

vzpomínky
milé rozvlnily

08.08.2016 08:42:04 | Malá mořská víla

Dětství je jen jedno, ale záleží na tom, jak na ně vzpomínáme...:-)

06.08.2016 23:24:56 | básněnka

tak tak:-))

07.08.2016 20:10:12 | Nikita44

není ani zapomnění...psaná lehkostí srdce...přepsala krásný sen...úsměv.z.

04.08.2016 15:17:29 | zdenka

děkuji Zdeni:-))

04.08.2016 16:30:20 | Nikita44

...je jako mámino pohlazení...

03.08.2016 21:34:39 | Philogyny1

účel byl, aby pohladila.. to se stalo a já mám radost:-)))

04.08.2016 16:29:44 | Nikita44

Krásná nostalgie - taková k hýčkání... :-) ST

03.08.2016 21:14:31 | Amonasr

díky Pepo:-))

04.08.2016 16:26:45 | Nikita44

:-)

04.08.2016 17:51:32 | Amonasr

...ale taky se neodestane..:-D*

03.08.2016 21:00:01 | Frr

...:-))

04.08.2016 16:26:21 | Nikita44

Hebounké, jemňoulinké... Tvá báseň mi připomněla náhodnou fotečku, kde je mi 5 nebo 6 roků a držím se mámy za ruku :-)

03.08.2016 20:59:02 | Helen Zaurak

asi splnila co měla...vyvolala vzpomínky na dětství a mámu, to mě těší Helenko:-))díky

04.08.2016 16:28:23 | Nikita44

Moc hezké a dojemné, Nikito44 :-).

03.08.2016 20:17:32 | Fany

děkuji za zastavení Fanynko:-)))

04.08.2016 16:27:28 | Nikita44