Anně

Nejasné oči tak plné smutku
nejasné oči plné zármutků
zasadím do tebe, ačkoliv fetuji
sednou mi do tebe, tak moc jak tě miluji.

Jsi královna zlata, jsi královna medu
to mi na tě sedí naprosto bez nadhledu
Sedím a čekám roky a staletí
až ke mně konečně
zas jednou přiletíš....

Sedím tak promrzlý venku na posedu
a ty z luku vystřelíš...utne mi to hlavu.
a tím já zjistím,
že nejsi jen další z davu
a posmrtně spočinu

konečně v souladu.