Vlkům

Noční návraty už nejsou, co bývaly
duši sloupávám ve vrstvách
tak, jako z nehtů černej lak
vracím se v oklikách
tam, kde mizím v prach
přetavil ses v lepkavej strach

Ty hlavy, co na mě cestou kývaly
aby poukázaly na promarněnej čas
dlouho ignorované ticho v nás
co myslíš, že změní zimní mráz
když přivážeš mě na provaz
a necháš vlkům na pospas

Snažím se reinkarnovat všechny dny, co zbývaly
než jsi navždy zmizel v závějích
(zasněžených nadějích)