Unavená

Víš, chtěl jsem ti jen říci
Před tím, než půjdu spát
Že měsíc svítí na louky
Na lesy i cesty
Na města i vesnice
Svítí napříč temným nebem

Víš, chtěl jsem se jen zmínit
Než se k tobě přivinu
Že hvězd je dnes plné nebe
Že mrkají na sebe jako tisíce očí
Že jimi snad básník osíval oblohu
Než navždy zavřel oči

Blíží se ráno a bídný úsvit
Ty jsi chladná a neupravená
Zahřej mne svým chladem
A uspi mne až k poledni
Má drahá, má nedočkavá
Rozestlaná posteli