Zúčtování
Zúčtování
Nikdy jsem mnoho nechtěla
a možná proto i neměla
a teď přišel zúčtování čas
kolik že můžu poznat ještě krás?
A tak v tom tichém přemítání
kdy dny jsou těžké k uzoufání
já ptám se sama sebe
kde moje cesta vede.
Není to jenom pastvinou
často i zrádnou roklinou
v bažinách temných jsem se brodila
abych pak ke světlu pádila.
A tak v tom zúčtovacím čase
pak mohu potkat SAMU SEBE zase.
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Reakce na Juliána:
Pokud jsi takový Mistr poezie a vyžaduješ neidiotskou kritiku a rady, čekala bych od tebe empatičtější čtení. JSJ tam má "kde moje cesta vede" a pokud bys byl pozorný čtenář, všiml by sis, že další sloka navazuje na ono kde (ve smyslu kudy). Ve třetí strofě ostatně toto "kde" vykládá a ve čtvrté reflektuje.
Jinak existenciální báseň to možná je, ale rýmy jsou teda bída.
08.11.2016 17:56:38 | tall&curly
Vidím, že báseň vyvolal emoce :) a to mě vlastně těší.
Věřím, že má zcela jistě své nedostatky, ale také nevím, zda bych ji uměla napsat lépe.
Prostě se zrodila a přinesla mi, co přinést měla i taková jaká je.
všem děkuji za zastavení
09.11.2016 09:18:09 | JSJ
máš básně existenciální a ty já rád! St
(myslim, ze tam je preklep kde-kam moje cesta vede, rekni mi, jestli ti vadi me drobne opravy, kdyby se mi tve veci nelibily, nesnazil bych se...
08.11.2016 17:36:16 | J.F.Julián
Ne poznámky mi nevadí, děkuji za zájem a čas.
A s ostatním naložím (s dovolením), jak uznám za vhodné.
09.11.2016 09:20:47 | JSJ
jen jdi:)
člověk se do bryndy nedostal sám, tak ani vyhrabávat se z ní nemusí úplně sám :)
09.09.2016 08:07:39 | maryshka
Budu držet palce aby to bylo příjemné setkání
07.09.2016 20:03:10 | klaun