Srdce

Na hladově zírající oko
Přikládám zelený čip
ve tvaru
okvětního lístku
Projdu mohutnými
kovovými dveřmi
A pokračuji
skrze čnějící dráty
dlouho chodbou
Jednou za čas míjím
díru ve zdi
ze které se násilím line
protivný zvuk
vřeštícího železa
naříkajících
mohutných strojů
a mísící se pach rzi
oleje a krve
 Ale já jdu dál
dolů
dolů velkou jámou
Sevřen mezi čtyřmi zdmi
udržovat při životě
spolu s ostatními
v modrých pyžamech
obří
tepající
ocelové
srdce