vtloukám si ta slova do hlavy
přebírám jako růženec
co tebe v rukou pálí
ty ..ústa z představ utkaná
bolavím
že věci jsou někdy výš než blíž
v dáli
neslyšíš..?
má křídla
s podzimem
s tažnými ptáky
taky na lodích
tam kde snad potkám svou ozvěnu
už se blíží Morana
a já slunečnice
chci slunce více
dřív než..
vždycky tak trochu umřu
než se zas narodím
pro_změnu
ať těch znovuzrození je co nejvíc.
26.09.2016 21:55:41 | klaun
Připomněla mi slunečnice na zahradě, před očima naskočila zima a hejna ptáčků, mají ji nejraději, nestačím přikupovat. A pak z těch semínek, co přežila
a zakořenila, vyroste sem tam nějaká slunečnice... :)
25.09.2016 17:30:34 | Philogyny1