Života šlapka

Slzy vzteku koulí se po tváři,
kdy pak tvá slovní zásoba opět zazáří?
No jaká jsem? Co zas se dozvím?
Ano vím též nejsem bez vin.

Slova, však zraňují a jiné v ústech pálí,
když člověk člověku se pomalu vzdálí.
Zas tlačí se slzy a tělo se třese.
Zas svědí svědomí, to vinu si nese.

Opět je mi smutno, opět mám strach.
Žaludek znova jak na vlnách.
Hlava sa točí a před očima tma,
neboj se všechno vypiji, až do dna.

To co si nadrobíš zase si sněz,
nic není zadarmo ty naivnko věz.
Nic není nezištně, tak už to pochop,
konečně do rukou svůj život uchop.

Pochopila, pak uchopila do ruky nůž,
už nebude ji mít pražádný muž.
Ukápla slzička a krve pak kapka,
lepší smrt, než být pro život šlapka.