Má bohéma
Anotace: Rozkolísaná, nesoustavná...neuropoesie?
Toulám se krajem
Od někud do někam
Když louka ožívá májem
Když před zimou utíkám
V sedřených botách
Spíše snad bos
A v kabátu bez kapes
Jež utrhaly mi těžkosti
Padající z hlavy ven
Měknoucí mech v letní noci
Nabízí lůžko mně i slunci
V poledne jak peklo žhnoucí
Když snívám o létavici
A uřezávám nohavici
Vousy splétám do copu
S lesní zvěří rozmlouvám
Neb mezi lidmi potupu
I urážky trousívám
"Máte pivo?"
Ptám se davu
"Z vody je mi těžko věru
Zkusím ji tedy
Snad se z toho
Nepřepiju"
Probouzím duše na hřbitovech
Odpočívající ve svých rovech
Aby zapěly mi k tanci
Když kolem tma je jako v ranci
Svět míhá se mi mezi prsty
Ženy jsou lehčí, ceny vyšší
Leč střídají se v jednom kuse
A prchají jako myši
Bůh je mrtev
Sám jsem mu kopal hrob
Vyřezal jsem mu titěrnou rakvičku
A na hrob vysadil strom
I ten pošel
Tak jsem se raději vrátil do města
Oblékl košili
Utrhal jí rukávy
Uvázal vázanku
Kolem hlavy místo čelenky
O kalhotách škoda psát
Pak vydal jsem se do výčepu
Jako mrchožrouti ku zdechlině
Hnali jsme se za nahořklou vůní
Já snad hnal se nejžíznivěji
Všichni ti, jenž pili vodu
Do jednoho pomřeli
Pivo je chléb bohémův
Přečteno 284x
Tipy 3
Poslední tipující: Oxík, Iva Husárková
Komentáře (0)