Faleš

Tvůj falešný smích a falešné slzy

kreslená obočí, nepravé vlasy

Nemyslíš na to, jak své vnitřní krásy

máš-li jaké

vystavit na povrch

Jen co se zvedneš, už pozadí špulíš,

boky se kroutí jak hadicí klubko,

oči tvé vysílají signály již

místo abys,

ach, ty trubko,

raději prezentovala se

jak mladá dáma, důstojněji,

Až přijde den, kdy tvá práce

unikne svému ocenění,

třeba ti dojde, že je hloupost

jít do života nepravě

Falešnost nikdo neocení

než lidé podobní tobě

Prázdní jak schránky suchých plžů,

lživí, bez špetky soucitu

Zbytek na vaše hrubé tváře

dá vždy jen hrubou záplatu