ASTMA
ASTMA
Anotace: *
https://www.youtube.com/watch?v=uJoakcHSVjg
Nemůžeš dýchat,
letí vteřiny.
Do prsou, břicha,
do bílé peřiny
strach se vkrádá.
Další vteřina.
Tvá ohnutá záda
a na nich tíha světa.
Ve zpocených dlaních
je tak málo místa
pro lásku, Krista.
Svírá tě v kleštích,
pálí a drtí.
Cos ještě nestih,
polibek smrti
nedá ti šanci.
Číhá, je blízko.
Skotačí, tančí,
pohřební disco.
Plíce ti hoří,
točí se svět.
Pro lásku boží…
skřivánku, leť!
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Máš ráda skřivánka ? není v tvé tvorbě poprvé. Krásně jsi to zveršovala.
až děsivě ...
10.10.2016 10:22:43 | klaun
Ano, mám ráda skřivánka, děkuji, Klaune. Jsi všímavý a máš rád lidi. Mám Tě ráda. :-)
11.10.2016 03:44:27 | Iva Husárková
To by mě nenapadlo, že se o něm dá psát tak krásně poeticky - velmi sugestivní :-)
09.10.2016 13:18:51 | Amonasr
Ve zpocených dlaních
je tak málo místa
pro lásku, Krista.
Úžasný a dojemný verš!
Celá báseň je smutně krásná.
09.10.2016 10:15:41 | Tapíše
Děkuji moc, Tapíše... a he - Tvůj nick má více významů a mi napad
- a no jo, dyť to máš v úvodu, dám panáčka, sklouze do krku a: ta píše... Tvůj význam je ovšem - ta píše! Skvělé texty. Moc se mi to líbí. :-)
09.10.2016 11:18:14 | Iva Husárková
Astma má moje maminka, také spojeno s alergií, a dokonce i na mráz, když byla na procházce s dětmi, tak ji sanita brala přímo z chodníku, život je boj...
Hezky podané téma.
09.10.2016 09:48:04 | Philogyny1
Děkuji, Phil, je mi líto Tvé maminky, většinou z alergie se člověk dopracuje k astmatu, je to boj, táta udělá pět kroků a dlouho odpočívá a zima, jak píšeš, studený vzduch do plic je mor. :-)
09.10.2016 11:12:25 | Iva Husárková
Ivo, znám to. Můj muž trpěl touto chorobou. A skřivánčí trylky také. Pocházím z vesnice a skřivánek zpíval vysoko nad hlavou.
09.10.2016 07:09:28 | jitka.svobodova
Děkuji, Jitu, člověk si neuvědomuje jaký dar, že dýchá... (já sem původně vložila odkaz na ptáka a von to byl slavík... musela sem to dát do pořádku, páč néni pták jako pták... a teď už skřivan, skřivánek... boží hudba...) :-)
09.10.2016 07:44:06 | Iva Husárková
Ivuško, též jsem záduchářík-ale ta zle není-o to náruživěji dýchám,když
se mi podaří zhluboka nadechnout, je mi na křižovatce, uprostřed hustýho provozu, jako v horách-jako kdyby do mě vstupoval "vzduch (živé vody"
tato chvíle milostička zhůry-patří k mým novým radostem..:-))* :-D*
09.10.2016 06:38:51 | Frr
Frráčku... to je mi líto. Měla jsem přítele a zažila astmatické záchvaty, kdy jsem čekala nejhorší. Můj brácha má astma. Můj táta má CHOPN. Sama jsem se, coby alergik k tomu ještě nedopracovala, ale zažila jsem chvilky, kdy jsem se nemohla nadechnout a myslala, že umřu. Každý nádech je nekonečně krásný a slastný, vždycky, když řeším nějaké trable si řeknu - tohle je problém? Dýchej - není to největší štěstí? Dokud dýchám, žiju.... děcka... a teď koukám na Seznam a čtu... „Deset malých nadechnutí,“ šeptám. Zamračí se do zrcadla. „Cože?“ „Udělej deset malých nádechů. Drž je. Vnímej je. Miluj je.“... no a tu knihu si koupím - Deset malých nadechnutí (to néni propaganda). Všem držím palce a přeju hodně nekonečných nádechů... moře, oceán, vesmír, živé vody... Howgh. :-)
09.10.2016 07:37:41 | Iva Husárková