Neboj

Neboj

Jsi tu pro všechny

A nikdo pro tebe

Snažíš se zachránit?

Dostat se do nebe?

 

Sama vzhlížíš k oblakům

Naprázdno polykáš

Copak nikdo není,

Za jehož chyby nepykáš?

 

Vzlétni nad mraky

Proběhni se se svou duší

Nevšimou si,

Jsou hluší

 

Pročechrej si vlasy

Závanem naděje

Však jednou přijde ten,

Kdo se na tebe usměje

 

A kalich života

doleje...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor roztoč_v_mé_hlavě, 16.10.2016
Přečteno 455x
Tipy 15
Poslední tipující: Frr, Jin&Jang, Nikita44, Iva Husárková, Disspraktik, zdenka, Philogyny1, jitka.svobodova
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

kalich a tekutina je jedno...

25.10.2016 00:34:15 | enigman

líbí

Je to moc povedené ....... jen, já vím není to spisovné, na konci by mohlo být doleje. Líp by to sedlo.

17.10.2016 15:11:15 | klaun

líbí

Už jsem nad tím přemýšlela:-) Děkuji za potvrzení:-)

19.10.2016 09:30:27 | roztoč_v_mé_hlavě

líbí

:-)

19.10.2016 09:58:11 | klaun

líbí

Pročechrej...bude hej...úsměv.z.

16.10.2016 22:30:22 | zdenka

líbí

leť nad rozesmáté mraky
proběhni se se svou duší
nevšimnou si slepí hluší
a možná už létá taky...naděje :)

16.10.2016 22:20:48 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel