Anotace: ... žádný strach, pozítří budete doma, paní Frýdová! Kdy je to - pozítří?
*
Půjčil jsem ti knihu
S Bohem, nebo bez Boha?
ne však proto,
aby sis s ním začala tykat...
Familierně...
řeklas‘: Jen pár stehů někam,
do vánoc jsem zpátky...
Třetí vánoce už čekám
před božími vrátky.
Marně...
Když se holím u zrcadla
myšlenka se náhle vkradla:
Stojíš za mnou?
srdce tepe,
ale zrcadlo je slepé...
Škoda...
Vrať se!
Namaloval jsem ti obraz
podhorské večerní drama
našich kopců panorama...
Fakt!
To není žádný podraz...
Takový jsi vždycky chtěla,
ještě jsi ho neviděla ...
Přijď...
Jen pár stehů,
okamihů...
Vrať se – čekání mi zkrátit...
Nestojím sic o tu knihu,
ale přijdi mi ji vrátit!
Prosím....
Nádherná...
22.11.2016 23:50:56 | zelená víla
Byla to sice kamarádka spíš mojí ženy, ale... to se nedá oddělit... Jiří, její muž byl můj kámoš a zemřel dva měsíce před ní... oba na rakovinu.
23.11.2016 00:13:43 | aravara
Silné...
18.11.2016 09:10:56 | Amonasr
Děkuji, Jozífku... a nazdar
18.11.2016 12:43:53 | aravara
Zdar... ;-)
18.11.2016 21:12:26 | Amonasr
Sklíčka a kamínky, str.131, mám tu záložku, když beru knihu do ruky čtu a čtu ...
17.11.2016 18:54:14 | borůvka
Kdes - prosím tě - ulovila Střepy a šutry? Já jich rozdal jen pár a v prodeji se vůbec neoctnuly... ale jo, potěšilo mne to, jen vrtím řípou...
17.11.2016 19:37:50 | aravara
Járo, mám přece od tebe všechny tvoje knížky :-), tuto jsem minule měla s sebou k podpisu, ale zrovna ses holil :-)))
17.11.2016 21:09:30 | borůvka
S dovolením, prosím, Tvou báseň jsem si uložila mezi oblíbená díla.
Krásná.
Děkuji :-)
17.11.2016 16:48:18 | Helen Zaurak
Tuhle psalo srdce, pro mne krásná.
17.11.2016 16:19:03 | Philogyny1
No jo, to snad ano. Byla kamarádkou mé ženy - pětadvacet let, moje jen asi šest. Já jsem byl stejně dlouho - 25 let - tak trochu kamarád s Jiřím, jejím mužem, aniž jsem věděl, že k sobě patří... zemřel dva měsíce před ní. Zatracená rakovina...
17.11.2016 16:25:05 | aravara