Plamen svíce v pěti smyslech

Plamínek v komůrce své rozhořet, pod krásou pokorné noci hvězdokup.

Přirozené světlo vnímat, očarován elegancí ve tmě tančící.

Do ticha, šum a praskání. Pozorně naslouchám, co svíci lahodí…

Plamen svíce nadzvukové frekvenci mě hladí…

Prozpěvy šumivé mísí se s vůní Litsey Cubeby,

v dimenzionálním koutu hvězdného prachu, slyším zpěvy chórů.

Bdím své uši s duší i srdce otevřené, ať anděly zpívat slyším.

Lehké prasknutí doprovázeno mou smyšlenkou.

Plamen svíce na víčkách poskakujíc…

Oči zakoukané, polapené krásou, elegancí lehce se pohopující, na očích obrazce mandaloidní tvoří.

Tančí, točí se, protáčí plamenné tváře v rytmu své záře. V uzavřené místnosti plné lásky.

Rotují, pulzují, pnou ve své síle, do pochodu je provází hybná energie jádra ze mě,

díky němuž se hýbe Země.

Plamen svíce v dlani mé pulzuje…

Chtíč nakloněný, polapit plamen a horlivostí nepojít.

Namaskár mudře do srdce dostáti.

Prokluzuje mezi prsty, uhýbá sevření, volnosti užívá…

Svobodou je, mocí pne, popálit, roztopit vše v prach obrátit může.

Pokus polapení nepolapitelného zanechal jen saze.

Jak je mi blaze…

Plamen svíce, v záblesku vichru rozrazil přes okenní tabuli...V kouř se obrátil…

Plamen svíce ve vzduchu vůně vzrušuje.

Do extáze, vůně všetečná dostává mě.

Nosní trubicí přes průdušnici míjí, pravou komoru plicní, do levé vchází,

rozplývá se, dere ven hlen, jež sužoval můj dech.

Vůni nasáklá konce.

Plamen svíce těžkne buňkám chuťovým.

Hmotný dým na jazyku šimrá, chuť opojná, těžká, unést ji je nadlidskou sílou.

Sedíc ve tmě…

Pozvolna vracejí se do sítnice obrazy, pulzací jas přidávám, začínám se orientovat.

Chladný vítr do vlasů se mi opírá.

Rozhlížím se okolo.

Má postel v obložení uměleckých děl, plavat v nich dovedu.

Ve stinné stránce tvorby portfolia, očistný plamen v uzavřené místnosti…

...Kyslík polapil…

Spletitou událost halucinací vytvořil…